V rámci spolupráce sdružení Age Management a Finského institutu pracovního zdraví se sídlem v Helsinkách (Finnish Institute of Occupational Health) se od roku 2016 do České republiky dostává celosvětově uznávaný program „Směrem k úspěšné profesní senioritě“. Cílem je řízení a rozvoj kariéry zaměstnanců a zvládání profesních i životních změn.
Program zaměřený na profesní rozvoj, plánování a řízení kariéry a osobní rozvoj zaměstnanců firem, institucí a dalších zaměstnavatelských organizací je unikátní svým zaměřením, obsahovou náplní a také vědecky ověřenou tříletou studií účinností v 17 organizacích a na skupině 718 účastníků – zaměstnanců zúčastněných firem.
Jedná se o promyšlený koncept založený na psychologických studiích chování zaměstnanců v různých životních a pracovních situacích, ve většině profesí a v rozdílných kulturách. Tyto situace jsou simulovány prostřednictvím modelových případů vycházejících z běžné pracovní reality na většině pracovišť. Účastníci společně hledají a diskutují příčiny problémů, navrhují a hledají řešení zahrnující jejich aktivní účast při realizaci.
Patříme mezi prvních 16 lektorů v České republice, autorizovaných k realizaci tohoto vzdělávací programu, který uvádíme pod názvem „Nástroje profesního ukotvení a rozvoje kariéry (Profesní seniorita)“
Ke stažení: MYSLiKON č. 11/2016
Naše autorizace: Společnost – DONASY s.r.o., Lektoři: Mgr. Miroslava Dohnalová, Ing. Zbyněk Dohnal
Více o programu Profesní seniorita – Nástroje profesního ukotvení a rozvoje kariéry
Program je určen pro všechny věkové skupiny zaměstnanců. Zkušenosti ze zahraničních projektů ukazují, že největší motivační efekt se projevuje u mladších zaměstnanců a u tzv. „workoholiků“. Zlepšuje sounáležitost s organizací, týmovou spolupráci, tedy i se staršími zaměstnanci a snižuje fluktuaci.
U starších zaměstnanců pomáhá v adaptaci na změny, snížení stresu ze změn v organizaci. Předchází syndromu vyhoření a poklesu výkonu pracovní schopnosti. Snižuje tendenci odcházet předčasně do penze.
- Skupinová metoda je založena proaktivním koučinku. Motivuje účastníky k jejich aktivnímu zapojení při hledání a nalézání možných řešení problémů vyskytujících se na většině pracovišť v běžné praxi.
- Vrstevnické skupiny využívají tzv. sociální učení, tj. učení od sebe navzájem. Velikost skupiny je 8 až 15 účastníků. Skupinu vedou dva lektoři. Rozsah výcviku je 16 hodin.
- Metoda byla vyvinuta skupinou expertů z Finského institutu pracovního zdraví a využívá metody skupinové práce vypracované Michiganskou univerzitou v USA.
- Program získal 1. cenu v mezinárodní soutěži v kategorii příkladů dobré praxe na konferenci Work, Stress, and Health 2008 ve Waschingtonu D.C., USA.
V rámci programu se dále účastníci věnují zvládání změn a možných neúspěchů v zaměstnání. Výsledky výzkumů ukazují, že příprava na neúspěch může zabránit depresi vznikající při různých potížích v zaměstnání a omezit i s tím související negativní dopady na pracovní schopnost a výkon. Program využívá jako nástroj různé modelové situace, související se syndromem vyhoření, které slouží jako příklady, na nichž je vhodné „trénovat“ zvládání nejrůznějších obtíži.
Spolupráce na pracovišti
Společná práce zaměstnanců různých oddělení v rámci programu pomáhá zlepšit komunikaci a spolupráci na pracovištích, jejichž součinnost je pro „život“ organizace nezbytná, ale jsou v rámci organizace řízeny samostatně a zabývají se určitými specifickými činnostmi (např. závody, úseky, útvary, odbory apod.)
Mezi pracovišti může docházet k nedorozuměním, rozvíjí se určité „napětí“ a vznikají konflikty a problémové situace. Ty jsou v konečném důsledku frustrující, stresující a demotivující. Typickými příklady jsou rozpory výroba vs. prodej, výroba vs. údržba. V jiných oborech jako např. v gastronomii se jedná zejména o spolupráci kuchyně a obsluhujícího personálu, v dalších případech se může jednat o neshody mezi pracovníky zajišťujícím nákupy (suroviny, materiály, služby apod.) a aktuálními potřebami na různých místech spotřeby.
Ve službách dochází ke konfliktním a problémovým situacím mezi pracovišti zajišťujícími různé typy služeb, jako je tomu např. ve zdravotnictví (práce na různých odděleních nemocnic, problematika vertikální komunikace – lékaři vs. sestry,…), v sociálních službách (přímá péče vs. práce v „terénu“ nebo se může jednat o spolupráci administrativní oblasti a výkonný složek různých institucí (záchranné systémy, úřady, ústavy apod.).